Muž zastřelený před mnichovskou dohodou má v Hrádku nad Nisou pomník

img_6770.jpg
  • 18.9.2018
  • breznaym

Hrádek nad Nisou (Liberecko) - V Hrádku nad Nisou na Liberecku dnes odhalili pomník Rudolfu Zárybnickému. Jde o jeden z tragických příběhů, které se odehrály v pohraničí před podepsáním mnichovské dohody v roce 1938.  Aktu se účasnili např. Hejtman Lk, senátor pan Canov, ředitel PČR, ředitel HZS, ředitel KVV Liberec, starostové z okolních obcí a mnozí další. Zárybnický byl 16. září postřelen a o den později zemřel v liberecké nemocnici, řekl dnes ČTK Ivan Rous ze Severočeského muzea.

 

"Nebyl to ojedinělý incident," dodal. Situace v pohraničí se podle něj začala vyostřovat po 12. září 1938, po sjezdu nacistické strany v Norimberku. "Pak začala být situace tragická. Myslím, že kdyby nebyla mnichovská dohoda, tak by tady byla občanský válka. Příznaky byly podobné jako třeba válka v Jugoslávii," uvedl Rous.

Německé obyvatelstvo v pohraničí tehdy tvořilo výraznou většinu. Hlavní roli v nepokojích měla sudetoněmecká strana vedená Konradem Henleinem a jí vytvořený ozbrojený sbor Freikorps. "Měl za úkol napadat celnice a podobné cíle. Na Liberecku provedli první přepadení 15. září, kdy dočasně obsadili okresní úřad ve Frýdlantu," uvedl Rous. Freikorps podnikal výpady v oblasti, jež byla až za pásmem československého pohraničního opevnění. Navíc nejbližší vojenská posádka byla v Liberci. Proto zde působila takzvaná Stráž obrany státu (SOS) tvořená hlavně Čechy. "Liberecký prapor mel 1848 mužů, z toho 150 policistů, přes 500 členů finanční stráže a bylo v něm i skoro 300 vysloužilých vojáků," uvedl Rous.

Zárybnický byl také členem SOS a zemřel ve službě, jeho družstvu byla svěřena ochrana železniční trati mezi Hrádkem a Žitavou. Co se tehdy přesně stalo, se dnes už neví. "Na stráži byli dva Češi. Kolik útočníků bylo, těžko říci, většinou ale bývali v bandách. Zárybnický tehdy někoho vyzval: Stůjte, ruce vzhůru. A najednou se ozvala rána a byl postřelen," řekl Rous.

Zárybnický nebyl jedinou českou obětí tehdejších událostí, jen padlých členů SOS bylo v regionu šest. Nejtragičtější bylo 23. září 1938. Po zákeřném útoku zemřeli tři lidé při přepadení celnice v Srbské u Frýdlantu. Týž den byl zavražděn i učitel Otakar Kodeš, po němž se jmenuje v Heřmanicích památná skála a kulturní dům.

Nejznámější konflikt v regionu je z 20. září, kdy 18 mužů proti přesile ubránilo celnici v Habarticích. "Bránili se půlku noci. Útočili na ně i s granáty a snažili se vyhodit celnici do povětří za pomoci výbušnin," uvedl Rous. Freikorps provedl čtyři útoky ve vlnách, v každé bylo zhruba 30 až 40 mužů. Němci měli tři padlé a na straně obránců byli čtyři zranění, z toho jeden doživotně přišel o zrak.

Německé ataky v příhraničí byly důvodem pro vyhlášení mobilizace 23. září, Německo ale o pár dní později získalo české pohraničí bez boje po podpisu mnichovské dohody. Británie a Francie tehdy ustoupily německým požadavkům na československé území obývané sudetskými Němci z obavy před dalším válečným konfliktem. Českoslovenští zástupci k jednání přizváni nebyli a země tak byla postavena před hotovou věc.

Slavnostní akt umocnil spěv hymny ČR a SR pana Luďka Veleho sólisty národní opery.

Zdroj ČTK České noviny

Fotogalerie